Zápis ze setkání supervizorů projektu
„Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit“
v NK ČR 13. 10. 2009

Přednášející: PhDr. Zdeněk Bartl

·        Úvodní informace

Informace o současné velikosti báze národních jmenných autorit:

personální autority – 370 tis. záznamů

korporativní autority – 93 tis. záznamů

Zvyšuje se i počet spolupracujících knihoven (téměř 70), pasivně spolupracujících (stahujících si záznamy) je ale mnohem víc. 

APEL: Knihovny, které jsou pověřeny regionální funkcí, by se měly aktivně podílet na tvorbě souborů národních autorit.

·        Projekt VIAF

Báze jmenných autorit byla mezinárodně oceněna v rámci projektu VIAF (společný projekt několika národních knihoven podporovaný OCLC – https://www.viaf.org/).

NK ČR bez problémů prošla několikaměsíčním testováním autoritních a bibliografických záznamů, byla jednou z prvních knihoven, která se do projektu zapojila.

·        Přístup do Library of Congress

    V letošním roce by měl být v rámci VISKu9 vytvořen přístup do Library  of Congress, tak aby bylo možné přímo stahovat autority. Přístup by měl být do konce tohoto roku dokončen, na začátku příštího roku bude probíhat testování.

Perspektivně by se tato možnost přístupu mohla týkat i VIAFu.

·        Národní autority v prostředí muzeí a galerií (pětiletý program Národního zemského muzea v Brně a Národní knihovny ČR)

Vytvořením systému národních autorit paměťových institucí bude výrazně racionalizováno zpracování sbírek knihoven, muzeí a galerií a bude dosaženo unifikace selekčních údajů v bázích paměťových institucí.

Všechny instituce akceptovaly přijetí knihovnické formy pro záhlaví i jednotlivá pole. Muzea budou mít svá pole/podpole dle svých požadavků.

Archivy nabídnou informace přínosné pro korporace – které instituce státní správy vznikly, zanikly, přejmenovaly se od konce války do současnosti.

Jednotlivá pole pro jmenné autority jsou schválena, nyní se bude jednat o polích pro korporace. Vznikl podnět od paměťových institucí pozměnit některá dosavadní pravidla pro zápis korporací, pokud jednání v NK ČR proběhne úspěšně, podá NK ČR podnět pracovní komisi pro jmennou katalogizaci a následně Radě pro katalogizační politiku k případným změnám interpretací.

·        RDA – nová katalogizační pravidla

Nová katalogizační pravidla jsou hotová, v současnosti se testují v Library of Congress, do konce tohoto roku by testování mělo být ukončeno. Je otázkou, jak se k novým pravidlům postaví knihovny z anglosaského prostředí, budou-li mít připomínky.

Předpokládá se do poloviny příštího roku vydání anglické verze pravidel a poté by měl být proveden překlad do češtiny. Následovalo by školení školitelů (zástupců z krajských knihoven).

·        Statistiky

Ustáleno zasílání statistik jednotlivých knihoven – je však třeba dbát na oddělení jednotlivých typů autorit (jména, korporace), pokud to knihovny odděleně sledují.

·        Metodické otázky

Má-li Library of Congress rok narození v poli 670, doplňujeme jej do záhlaví?

Rok narození do záhlaví doplňujeme, i když se poté neshoduje naše záhlaví a záhlaví Library of Congress.

Připomenutí:  Jméno autora prověřujeme v příslušné jazykové bázi, záhlaví přebíráme v původním jazyce, biografická poznámka je vždy v češtině.

Jaké záhlaví zvolit u dětí emigrantů, kteří publikují v cizině, a v českém prostředí se objevují překlady?

Do záhlaví patří jméno, které se objevuje u většiny/většího množství publikací.

Např.:

Záhlaví: Janouch, Katerina, 1964-

Odkazová forma: Janouchová, Kateřina, 1964-

Autorka publikuje zejména ve švédštině, pod jménem Katerina Janouch.

Pole 675

Pole 675 bychom neměli používat příliš často. Používáme jej jen tehdy, pokud jsme si jisti, že by záznam v určitém zdroji být měl, ale nenajdeme ho tam. Je téměř nemožné knihu v určitém jazyce, kterou zpracováváme, nenajít v odpovídající bibliografické bázi dané národní knihovny. Např.:  Nenajdeme-li německého autora v DNB, hledáme v jiných německých knihovnách (Karlsruher Virtueller Katalog).

Potřebujeme-li uvést více negativních zdrojů, použijeme opakovatelné podpole a, podpole oddělujeme středníkem.

Výjimkou jsou historické fondy, hudební autoři, interpreti – v těchto případech má pole 675 svůj smysl.

Pole 670

Běžně používáme podpole a (zdroj citace), podpole b (co jsme ve zdroji našli).  MARC 21 ovšem nabízí využívat i podpole u, kam se vepíše elektronický zdroj, a datum, kdy jsme informaci vyhledali.

Využívat toto podpole je návrh paměťových institucí – zajistil by se větší přehled o aktuálnosti elektronických zdrojů. Snížil by se počet polí 856, neboť URL adresa by se vyskytovala přímo v poli 670 – pokud by systémoví technici zajistili zobrazení URL jako hypertextového odkazu.

Problém by nastal u UNIMARCu, neboť toto podpole nelze konvertovat a řada institucí stále z finančních důvodů neplánuje přechod na MARC 21.

Nabízí se i možnost vepsat datum do podpole a za název webové stránky NEBO vytvořit národní podpole u pole 856.

Dokud nebudou schválena pravidla pro uvádění data u elektronických zdrojů a nebudou zapsána v metodice, není možné datum vyhledání zdroje do autoritního záznamu zapisovat!

Pole 856

V podpoli y začíná text velkým písmenem – tuto změnu doplníme do metodiky.

Podpole y vs. podpole 3 – dle současného výkladu metodiky není mezi oběma podpoli zřejmý rozdíl.

Odkazy viz – viz též

České korporace

Dotaz: Existují-li různé názvy ministerstev (např. zdravotnictví – název vyskytující se ve věstníku), proč nejsou jako odkazy uvedeny v bázi korporativních autorit?

Daný dokument pravděpodobně nikdo nekatalogizoval, existuje proto možnost poslat do báze návrh opravy. Jakmile se změní název instituce (a jde o výraznou změnu, ne změnu písmena, předložky), je nutné vytvořit odkaz viz též (byť by tento název byl platný např. jeden rok).

Pokud se instituce vrací k dřívějšímu, původnímu názvu, je třeba vytvořit nové záhlaví s kvalifikátorem (roky působnosti korporace).

Zahraniční korporace

Pokud najdu zahraniční korporaci v Library of Cogress a je u ní uvedeno větší množství odkazů viz, viz též, je nutné je přebírat?

Nemá smysl přebírat všechny jinojazyčné varianty, nevyskytují-li se v českém prostředí. Záleží na vašem uvážení. Nejste-li si jistí, je možné kontaktovat oddělení ONJA.

Kontrola odkazů viz a viz též

Na portále Národní autority ČR, v odkazu Informativní materiály naleznete 3 soubory Autority „viz též“. Jsou v nich autority, které je třeba projít, zkontrolovat, zda se odkazy shodují s bází národních autorit, a opravit si podle nich bibliografické záznamy.

První soubor Autority "viz též“ – změna z odkazu "viz" je soubor, který se průběžně aktualizuje a je potřeba jej v cca týdenních intervalech kontrolovat.

Odkaz viz též – pole 500

Odkazy viz též odkazují z jednoho autoritního záhlaví na jiné. Vytváříme je tehdy, vyskytne-li se více než jedna bibliografická entita, spojená s autoritou.

U personálních autorit je to v případech:

- autor publikuje pod více jmény a pod každým důsledně jiný typ literatury (Egon Bondy – Zbyněk Fišer)

- autor propůjčuje své jméno jinému autorovi, který např. nemohl publikovat (Škvorecký – Zábrana)

- několik autorů používá společný pseudonym (Egon Donát – společný pseudonym Jána Roháče a Miloše Formana)

Tzv. současný autor

U českých, angloamerických a dále zahraničních autorů, kteří nejsou uvedeni v národních bibliografických agenturách, se vytvářejí odkazy viz též také u všech pseudonymů tzv. současných autorů.

Definice „současného autora“ podle interpretace Library of Congress:

„Za současného autora považujte všechny žijící autory a autory, kteří zemřeli v době po 31. 12. 1900.

Podle konfrontace v Library of Congress i varianta jména může být chápána jako pseudonym, tedy odkaz viz též.

Obecně ale platí: u jinojazyčných variant jména použijeme odkaz viz.

U provdaných žen, které publikují pod novým jménem, patří do záhlaví jméno nové, do odkazu viz jméno za svobodna.

Propojení odkazů viz a viz též

Dotaz: Proč je odkaz viz propojen se všemi odkazy viz též? (Např. Fojtová, Věra, 1947-; Mayor, Billie, 1947- )

Křížové propojení se zcela netýká odkazů viz. Do metodiky doplníme změnu: vyskytne-li se odkaz viz, musí se vztahovat jen k 1 preferovanému záhlaví.

Neznámé datum úmrtí

Kde je hranice mezi žijícími a nežijícími autory, u nichž neznáme rok úmrtí? Tzn. kdy zapisovat datum narození pomocí zkratky „nar.“ a roku a kdy použít rok narození se spojovníkem?

Hranicí je dle Library of Cogress rok 1900. Zapisujeme tedy „nar. 1899“, ale „1900-“.

Propojení báze autorit a české Wikipedie

Od letošních prázdnin funguje virtuální propojení báze autorit a české Wikipedie. V autoritním záznamu tedy nemusí být v poli 856 uvedena URL adresa české Wikipedie, přesto, ve webovské aplikaci prohlížení autorit NK ČR se odkaz(virtuálně) na českou Wikipedii objeví. I přes toto technické řešení je dobré URL adresu české Wikipedie do pole 856 zapsat.

Virtuální spojení funguje jen u české Wikipedie. Do budoucna by propojení mohlo fungovat i s ostatními cizojazyčnými Wikipediemi, proto je užitečné i u cizích autorů uvádět URL adresu do pole 856.

Neplatí tedy dřívější pravidlo neuvádět URL adresu v poli 856, je-li v poli 670 uveden zdroj Wikipedie!

Historické fondy

Při zpracování historických fondů se objevila otázka, jak v autoritním záznamu zaznamenat vdovu po tiskaři/syna tiskaře, kteří pokračovali v provozu tiskárny.

Oddělení ONJA navrhovalo tento případ vyřešit korporací. Přesto ale zůstává otázka, jak propojit různé fáze téže tiskárny.

V AACR2 žádné pravidlo na tuto možnost neexistuje. Je třeba se domluvit, jaké propojení v těchto případech zvolit a stanovit odpovídající pravidlo. (V listopadu letošního roku proběhne jednání pracovníků pro zpracování starých tisků, na němž by mělo dojít ke konečnému rozhodnutí.)

Počeštěné podoby jmen autorek

Podle katalogizačních pravidel není nutné počeštěné podoby jmen autorek uvádět.  Po opakovaných diskusích došlo k většinové shodě varianty jmen s příponou -ová do odkazu viz neuvádět.

V Olomouci byl proveden průzkum, kolikrát byla v katalogu hledána varianta jména s -ová. Padl návrh, zda by nebylo dobré tento průzkum uskutečnit i v jiných knihovnách, a získat tak nejčastěji žádaná jména, u kterých by bylo možné doplnit do pole 400 počeštěnou podobu. (V takovém případě by se objevila otázka, kde najít hranici, u kterých jmen varianta s -ová bude a u kterých ne.)

Je zřejmě efektivnější stále instruovat uživatele, jak vyhledávat. (Zvolíme-li vyhledávání ve všech polích, pak by se varianta s -ová měla vygenerovat z pole 245.)

Stále tedy zůstáváme u variant bez -ová.

Zapsala: M. Kubelková