Zápis ze setkání supervizorů projektu
„Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit“
v Národním technickém muzeu ČR 23. 11. 2017

Přítomni: viz prezenční listina

Zahájení a seznámení s programem

1. Evropská směrnice na ochranu osobních údajů GDPR (General Data Protection Regulation)

PhDr. Z. Bartl seznámil přítomné s Evropskou směrnicí na ochranu osobních údajů GDPR, která pro knihovny nebude znamenat žádné změny v přístupu k osobním údajům uživatelů. Tyto informace již byly obsaženy v Zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. V souvislosti s GDPR může docházet k častějším kontrolám ze strany Úřadu na ochranu osobních údajů. Proto je důležité, aby knihovny archivovaly e-mailovou korespondenci, ve které autoři poskytují své osobní údaje.

Knihovny dostaly za úkol shromáždit a zaslat dr. Bartlovi zvláštní případy týkající se problematických oblastí poskytování osobních údajů autorů, o kterých bude možné se poradit konzultantkou z ÚOOÚ (např. otázka dětských autorů).

Ze současné praxe - nastanou-li tyto situace, řešení je následující:

-          Autor požaduje vymazání svých osobních údajů, které byly získány z veřejně dostupných zdrojů – knihovna je vymazávat nebude.

-          Autor požaduje vymazání (odvolává souhlas) svých osobních údajů, které v minulosti knihovně sám poskytl – datum narození ze záznamu vymažeme a doplníme interní poznámku, že si autor nepřeje zveřejňovat své datum narození.

Byl položen dotaz z Ústřední knihovny ČVUT ohledně záznamů s daty narození a úmrtí autorů, která byla získána automatickým převodem těchto údajů z Informačního systému ČVUT v prvních letech přispívání do báze Národních autorit NK ČR. Je potřeba zpětně tyto záznamy zkontrolovat a případně vymazat data narození a úmrtí autorů získaných jen tímto automatickým převodem. Řešením by mohlo být podání žádosti do VISK 9/II do 10. 12. 2017 na revizi projektu a získání finančních prostředků.

2. Metodika

Z. Bartl hovořil o smyslu vyplňování 3XX. Do těchto polí lze zanést informace, které jsou strukturované, a bude možné v nich vyhledávat. V budoucnosti se dají využít v oblasti sémantického webu a k přesnějšímu vyhledávání.

Dále Z. Bartl informoval přítomné o novém přerozdělení knihoven mezi supervizory Oddělení národních jmenných autorit (dále ONJA), které je vystaveno na Portále ONJA. Pokud se knihovna v tomto seznamu nenajde, tak se má ozvat Z. Bartlovi. Dále zdůraznil, že knihovny mají v případě zasílání dotazů supervizorům ONJA uvést Z. Bartla do kopie, aby mohl zařídit přidělení dotazu jinému supervizorovi v případě, že původní supervizor knihovny není přítomen (nemoc, dovolená).

T. Nejedlý a S. Světlíková pohovořili o nejčastějších chybách při vytváření personálních a korporativních autorit.

Odkaz na prezentaci T. Nejedlého (personální autority)

Odkaz na prezentaci S. Světlíkové (korporativní autority)

Přítomným bylo dále sděleno, že pokud mají při zasílání návrhů oprav problémy s vyplňování podpole „c“ v poli 906 u „bandaskových“ knihoven, tak by měly zaslat „print screen“ obrazovky s hlášením problému Z. Bartlovi a zároveň řešit tento problém na lokální úrovni se správcem svého knihovního systému.

Diskutovalo se vyplňování podpole „d“ v poli 368 v případě akademických titulů a pole 373 (korporace). Pokud je autor dostatečně identifikován pomocí biografické poznámky v poli 678, tak nemusí být pole 368 ani pole 373 vyplněno. Vyplnění pole 368 má větší smysl s uvedením data, ve kterém autor titul získal. Pomocí tohoto konkrétního údaje lze např. lépe přiřadit absolventské práce autorovi a předejít záměně autorství.

3. Projekty týkající se autorit

Z. Bartl nejdříve pohovořil o tvorbě biografické poznámky a výhodách polí 3XX oproti údajům v biografické poznámce v poli 678 z hlediska přesnějšího vyhledávání v katalozích knihoven.

Biografická poznámka v poli 678 by měla mít nadčasovou platnost a neměla by obsahovat hodnotící a subjektivní prvky. V případě obtížné identifikace autora může biografická poznámka obsahovat informace konkrétnějšího charakteru, které nemají nadčasovou platnost. V biografické poznámce se na rozdíl od polí 3XX dá vyhledávat pouze pomocí fultextového vyhledávání a není tak využitelná pro sémantický web.

Pole 3XX jsou stahována z unifikovaných, formalizovaných rejstříků geografických, věcných a korporativních autorit a dají se využít k přesnějšímu vyhledávání v katalozích knihoven a v prostředí internetu (ukázkový příklad využití polí 3XX pro webový katalog viz katalog Městské knihovny v Ústí nad Orlicí – link: https://vufind.knihovna-uo.cz/vufind/Authority/Search?lookfor=&type=AllFields ).

ORCID – Open Researcher and Contributor ID

Mgr. Helena Kováříková a Mgr. Tereza Šorejsová z Ústřední knihovny ČVUT představily jednoznačný trvalý mezinárodní a univerzální identifikátor vědeckých a dalších akademických autorů, který Ústřední knihovna ČVUT od roku 2015 používá. Byla zmíněna i možnost začlenění ORCIDu do autoritního záznamu do marcovského pole 024 a nezbytnost spolupráce v oblasti nových identifikátorů osob a stávajících souborů národních autorit. Budou vedena jednání ONJA a knihovny ČVUT o implementaci ORCID do autoritních záznamů báze Národních autorit NK ČR.

Odkaz na prezentaci H. Kováříkové a T. Šorejsové

Budoucnost výměnných formátů bibliografických dat aneb má MARC budoucnost?

PhDr. Z. Bartl představil prezentaci PhDr. Kláry Rösslerové, ředitelky knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se zabývá modelem propojených dat za pomoci jednotného identifikátoru zdroje URI (Uniform Resource Identifier) a výměnného formátu bibliografických dat MARC. Díky struktuře propojených dat by mohly internetové vyhledávače proniknout do katalogů knihoven a zveřejněné bibliografické záznamy by v této podobě přinášely řadu výhod – čtenář by našel záznam dokumentu přímo z webu a navíc i další relevantní informace.

ISNI (International Standard Name Identifier - Mezinárodní standardní identifikátor jména)

Oddělení národních jmenných autorit spolupracuje s agenturou ISNI v oblasti poskytování biografických dat autorů a odstraňování duplicit.

Diskutovala se otázka zavedení identifikátorů do záznamů v bázi autorit. Národní knihovna ČR sleduje v této oblasti aktivity IFLA a budoucí vývoj Kongresové knihovny USA a dalších evropských národních knihoven. Doporučení, která vzejdou z iniciativ IFLA, bude NK ČR/ONJA sledovat a bude se jimi řídit.

4. Informace z Oddělení národních jmenných autorit a diskuse

Zájemci o doškolení nových pracovníků se ozvou PhDr. Z. Bartlovi.

Byl projeven zájem o vystavení vzoru pro komunikaci s autory o poskytování jejich osobních údajů pro potřeby autoritních záznamů. Tato problematika souvisí s novou směrnicí GDPR na ochranu osobních údajů. Až budou dopady této směrnice definitivní, tak bude vzor pro komunikaci vystaven na Portále ONJA. V e-mailu by obecně mělo být uvedeno, co a proč od autora potřebujeme a kde může tento záznam vidět.

Na Portále ONJA budou vystaveny kontakty na odborníky na přepis z nelatinkových písem.

Zapsala: Eva Jeřábková